Daniel Souček
Daniel Souček se podílí na tvorbě Nakladatelství Dvojka jako ilustrátor a grafik
Začnu daleko přede mnou na zelené louce u Mšena, kde můj pradědeček maloval krávy, které jako chlapec pásl. A protože měl talent a kuráž, odešel do Prahy a stal se z něj akademický malíř. Víc než jeho akvarely, které vídám denně, mě ovlivnily dědův archiv šestnácti milimetrového filmu a maminčina knihovna. Vábilo mě to k literatuře i k filmu, chtěl jsem studovat animaci, nesložil jsem však talentové zkoušky, a tak jsem se věnoval studiu volné a užité grafiky. Zavítal jsem nejprve na Zlínskou soukromou vyšší odbornou školu umění, o.p.s. a následně do Hradce Králové na Pedagogickou fakultu, předmět studia stále stejný, jen s tím rozdílem, že ve Zlíně se kladl důraz na tiskařský lis a v Hradci na digitální technologie.
Od prvních pokusů o animace jsem přesunul k ilustracím a ke knižní prezentaci. Od neustále živého, neukončeného světelného obrazu jsem se uchýlil ke statickému otisku na papír. Jsem přesvědčený, že obrazová složka je nedílnou součástí knihy a rovnocenným partnerem textu. Pro dětského čtenáře ilustrace představují vstupní bránu ke čtení, proto by měly být nezaměnitelné, protože v každé knize je kus člověka, který ji vytvořil, a kus světa, který obývá. V nakladatelství Dvojka jsem našel podobně smýšlející redakci a osobité autory.
Přispěl jsem komiksovými povídkami do dvou ročníků soutěže Spolu v Bublinách, publikoval jsem kresby a grafiky ve sborníku Varia Obscura (Pavel Mervart, 2014), vydanému k 50. narozeninám Jaroslava Tulky, spolupracoval jsem s Jaroslavem Hejnicem na interaktivním představení Kouzelnice Lenka a ilustroval jsem povídkovou e-knihu Bohumila Jelínka Potměšilý Chodec (E-knihy jedou, 2021).
Láska ke knihám se promítla i do mého civilního povolání, živím se totiž jako knihkupec. Ve volném čase se zajímám o historii kinematografie a současný artový film.
Ukázky mých prací naleznete na odkazech: